V připomínkovém řízení je návrh nového zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen „ZOZE“), který přináší mimořádně kontroverzní změny ve způsobu plánování a umisťování větrných a solárních výroben elektřiny. Ty se totiž budou moci realizovat prakticky kdekoliv bez ohledu na ochranu zvířat, rostlin nebo cenných přírodních oblastí. Výstavbě OZE bude do budoucna velmi obtížné zabránit, a to jak ze strany obcí, tak i občanů nebo jejich spolků.
Územní plánování a OZE
Podle ZOZE je třeba výstavbu obnovitelných zdrojů (s odkazem na požadavky práva EU) maximálně usnadnit, a to už na úrovni nástrojů územního plánování. V Politice územního rozvoje se proto budou vymezovat tzv. nezbytné oblasti. V těchto nezbytných oblastech pak dojde na nižších úrovních územního plánování k vymezení oblastí pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen „oblasti pro OZE“). Tyto oblasti pro OZE se nebudou smět nacházet pouze v hrstce lokalit, které má vymezit vláda svým nařízením (jeho návrh ještě neexistuje).
Oblasti pro OZE budou klasicky vymezovat jednotlivé druhy územně plánovací dokumentace a logicky proto bude platit princip závaznosti nadřazené dokumentace pro tu nižší. Obce se tedy nebudou moci rozhodnout, zda oblast pro OZE chtějí nebo ne, bude-li obsažena v zásadách územního rozvoje. Dokonce i zpřesnění oblasti pro OZE bude možné jen se souhlasem krajského úřadu vydaným v rámci projednávání návrhu zadání územního plánu.
Zákon sice stanoví, že přednostně se oblasti pro OZE mají nacházet na místech, kde nebudou přírodě tolik škodit jako jsou umělé a zastavěné plochy, jako jsou střechy a fasády budov, dopravní infrastruktura a její blízké okolí, parkoviště, zemědělské podniky, skládky, průmyslové areály, doly, umělé vodní útvary, případně městské čistírny odpadních vod, a dále znehodnocená půda, kterou nelze využívat pro zemědělství, nicméně je to v podstatě jen doporučení. Nijak nebrání třeba tomu, aby se větrníky nedostaly do ptačích oblastí nebo CHKO a jejích ochranných pásem.
Speciální územní opatření pro OZE
Územně plánovací dokumentace nebude jediným aktem, který bude plánování ploch pro OZE řešit. Bude se vydávat ještě územní opatření o podmínkách pro oblast pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen „opatření“). Opatření se zpravidla bude vydávat spolu s pořízením územně plánovací dokumentace, která bude vymezovat oblasti, méně často samostatně.
Pro opatření vydané k zásadám územního rozvoje opět platí, že je závazné pro opatření vydané k územnímu plánu.
Pořizovatelem územního opatření bude pořizovatel územně plánovací dokumentace, kterou se vymezuje nebo byla vymezena oblast pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie. Územní opatření má schvalovat a vydávat schvalující orgán příslušný k vydání územně plánovací dokumentace, kterou se vymezuje nebo byla vymezena oblast pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie. V rámci procesu pořízení opatření se budou vyjadřovat i dotčené orgány.
OZE a plánovací smlouvy
Obce by měly trvat na tom, aby subjekty, které hodlají realizovat záměr OZE, platily za skutečné zásahy do životního prostředí a do života a zdraví lidí v rámci klíčové zásady práva životního prostředí „investor platí“. Proto by v územních plánech měly ve smyslu § 81 odst. 3 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon podmiňovat realizaci OZE uzavřením veřejnoprávní smlouvy a investory rozhodně nijak nešetřit, „neprodávat“ svoje území a občany lacino a nenechat si pověsit bulíky na nos. Ostatně ZOZE dokonce v některých situacích uzavření plánovací smlouvy přímo nařizuje (jde-li o záměry OZE mimo oblasti pro OZE).
OZE a stávající územní plány
ZOZE obsahuje i přechodná ustanovení, důležité pro obce a spolky je, že plocha nebo koridor určená pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů vymezená v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se bude považovat za oblast pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie ode dne vydání územního opatření podle ZOZE se všemi důsledky (bude-li splněny podmínky ZOZE).
OZE a soudní přezkum
Jak moc státu na záměrech OZE záleží (a jak těžké bude se domoci ochrany práv) ukazuje i řešení soudního přezkumu. ZOZE totiž říká, že o žalobě proti rozhodnutí o povolení záměru OZE soud musí rozhodnout ve lhůtě 90 dnů. To dokonce platí i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě. Nejvyššímu správnímu soudu se to nepochybně dvakrát zamlouvat nebude.
OZE a zbytečná EIA
ZOZE se snaží tvářit, že bude docházet k jakémusi hodnocení vlivů OZE na životní prostředí, s velkou pravděpodobností ale půjde o pouhou nefunkční formalitu. Podobně zbytečné budou i opatřením stanovené podmínky a zmírňující patření (z těch lze navíc povolit výjimku). Proč si to myslíme?
Vycházíme jednak ze špatných zkušeností s fungováním SEA a EIA procesů a jednak ze samotného textu ZOZE. Návrh zákona dokonce umožňuje, aby záměry OZE vůbec nebyly v rámci EIA posouzeny, i když by posouzeny být jinak měly. Předtím, než příslušný orgán udělí výjimku z povinnosti provést EIA, musí záměr posoudit. Zaměří se přitom na to, zda je vysoce pravděpodobné, že záměr OZE povede k významným nepředvídaným nepříznivým vlivům na životní prostředí s ohledem na ekologickou citlivost geografické oblasti, v nichž se nachází.
Pokud zjistí, že ano a že tyto problémy už nebyly zjištěny při pořizování územního opatření a nelze je vyloučit dodatečnými podmínkami a zmírňujícími opatřeními, měly by se obrátit (není-li sám současně i tímto orgánem) na příslušný úřad k posuzování vlivů na životní prostředí, na orgán ochrany přírody kvůli dopadům na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a na orgán ochrany veřejného zdraví (zpravidla krajské hygienické stanice). Pak příslušný orgán rozhodne, zda se bude nebo nebude záměr OZE posuzovat v rámci procesu EIA. Pokud to nestihne ve stanovených, poměrně šibeničních, lhůtách (30 nebo 45 dní od podání bezvadné žádosti o jednotné environmentální stanovisko), má se za to, že se nic posuzovat nebude.
OZE a ochrana ptáků (a životního prostředí vůbec)
Velmi krutá jsou ustanovení vyjadřující lhostejnost zákonodárce k ochraně přírody a krajiny (jde o záměry OZE umisťované mimo oblasti pro OZE). V takovém případě příslušný orgán posoudí, zda záměr naplňuje podmínky a zmírňující opatření vyplývající z posouzení vlivů záměru na životní prostředí, nebo, nepodléhá-li záměr OZE posouzení vlivů záměru na životní prostředí, z hodnocení podle § 67 zákona o ochraně přírody a krajiny.
Dále pak posoudí, zda tyto podmínky a zmírňující opatření zajistí, že nebude docházet k vyrušování, zraňování nebo úhynu volně žijících ptáků a zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin nebo k ničení jejich biotopů v míře, která by mohla vést k významnému poškození nebo zničení místních populací ptáků a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
ZOZE to skutečně formuluje takto – jako by překážkou umístění OZE měl být až fakt, že provoz větrníků povede k VÝZNAMNÉMU poškození nebo snad dokonce až ZNIČENÍ populací ptáků, jiných zvláště chráněných zvířat nebo populací rostlin… Tak absurdnímu přístupu se snad už ani nedá říkat ochrana životního prostředí.