Evropská organizace na ochranu spotřebitelů (BEUC) vydala v loňském roce zajímavou publikaci „A Climate-neutral food basket: to good to be true?“ . Vřele doporučuji její přečtení. Co v ní najdete?
Brožura se zaměřuje především na nežádoucí environmentální tvrzení, že jsou výrobky nebo činnost podnikatelů tzv. klimaticky neutrální. To je ale ve většině případů nemožné, neboť lidská činnost z podstaty věci nemůže být bez produkce CO2. Podnikatelé proto žonglují se slovíčky a tvrdí, že jsou produkty klimaticky neutrální, i když ve skutečnosti si tutuo „neutralitu“ vykupují skrze nežádoucí offsety. Díky tomu mohou nabízet i CO2 neutrální steaky nebo sýry či vodu v plastové lahvi nebo banány cestující přes půl světa. Klimaticky neutrální nemohou být ani veganské potraviny, ačkoliv právě u nich vzhledem k cílové skupině), bývají klimatická tvrzení rovněž nadužívána.
Nejčastěji je černé svědomí z CO2 vykupováno skrze pofidérní výsadby stromů v rozvojových státech, u kterých ale není a nikdy nebude zaručeno, že budou funkční. Navíc se jedná o jakýsi nejistý příslib do budoucna, zatímco emsisemi CO2 zatěžují podnikatelé planetu už teď.
Taková falešná klimatická tvrzení proto spotřebitele jednak matou a jednak podrývají důvěru lidí v tom, že má smysl s klimatickou změnou něco dělat nebo že můžou vůbec na něco spoléhat. Samotná tvrzení si spotřebitelé totiž nemají jak ověřit (čímž se tato sdělení blíží léčebným a zdravotním tvrzením) a musí spoléhat na to, co jim řeknou jejihc tvůrci.
Je proto nezbytné, aby podnikatelé nemohli zneužívat obavy lidí ze změny klimatu a jejich snahu něco dělat k navyšování svých zisků. Jediným řešením je podobná tvrzení o klimatické neutralitě zakázat a postihovat ty, kdo je zneužívají. V zahraničí ostatně řada sporů o greenwashing probíhá.
Ráda vám pomůžu s vaší „environemntální reklamou“ a společně prověříme, která tvrzení by bylo lépe nahradit.